|
Stavební fakulta ČVUT Praha Obor, ročník: 2. roč. Katedra geotechniky Posluchač/ka: Rok 2002/2003 Stud.skupina:
Příklad 1 30g vysušené zeminy bylo podrobeno zrnitostnímu rozboru. Při vyhodnocení hustoměrné zkoušky byla pro jednotlivé průměry zrn d vypočtena procenta hmotnosti udávající množství zeminy menší než průměr d:
Hmotnosti jednotlivých frakcí zrn písku a štěrku byly zjištěny proséváním na sítech:
Sestrojte křivku zrnitosti, stanovte číslo nestejnozrnnosti Cu číslo křivosti Cc. Stanovte namrzavost a propustnost zeminy. (1 vysoce namrzavé, 2 nebezpečně n., 3 namrzavé, 4 mírně namrzavé, 5 namrzavé dle čáry zrn. pod 0.1mm, 6 nenamrzavé, 7 příliš hrubozrnné - nebezp. znečištění namrzavými zeminami.
Příklad 2 U neporušeného vzorku o průměru 120 mm a výšce 30 mm byla zjištěna hmotnost m, hmotnost vysušeného vzorku ms, měrná hmotnost zrn r s, vlhkosti na mezi tekutosti wL a plasticity wP. Stanovte objemovou hmotnost přirozeně vlhké (r ) i vysušené (r d) zeminy, vlhkost (w), pórovitost (n), číslo pórovitosti (e), stupeň nasycení (Sr), číslo plasticity (IP), stupeň konzistence (IC), plasticitu a konzistenci. Dále stanovte objemovou hmotnost plně nasycené zeminy (r sat) a objemovou tíhu zeminy pod vodou (g su). Pro zatřídění zemin podle ČSN 73 1001 použijte zrnitostní rozbor z prvního příkladu.
Příklad 3 Vrstva písku o mocnosti hp překrývá vrstvu jílu o mocnosti hj. Hladina podzemní vody (HPV) je v úrovni terénu. Objemová tíha plně nasyceného písku je g sat, p, suchého písku g d, p , plně nasyceného jílu g sat, j . Vypočtěte a vyneste průběh svislého totálního, efektivního a pórového napětí od povrchu terénu k bázi jílové vrstvy: a) pro zadaný stav, b) poklesne-li HPV o 2m a stupeň nasycení hrubozrnného písku nad HPV se sníží o 70% , c) poklesne-li HPV o 2 m, ale zahliněný písek zůstane plně nasycen kapilární vodou, d) určete změnu svislého efektivního napětí proti původnímu stavu, kterou vyvolají případy ad b) a ad c).
Příklad 4 Vyneste výsledky měření stlačitelnosti zeminy v edometru v normálním a semilogaritmickém měřítku. Určete edometrický modul přetvárnosti Eoed a výškový součinitel stlačitelnosti C. Původní výška vzorku ve standardním edometru je 30 mm.
Příklad 5 Stanovte efektivní parametry smykové pevnosti (j ef, cef) z konsolidované odvodněné zkoušky v krabicovém přístroji. Naměřené hodnoty vrcholové smykové pevnosti t f pro jednotlivá normálová napětí jsou:
Příklad 6 Stanovte totální parametry smykové pevnosti (j u, cu) na základě neodvodněné nekonsolidované zkoušky ve standardním trojosém přístroji. Maximální hodnoty deviátoru napětí pro zvolená komorová napětí jsou uvedeny v tabulce:
Příklad 7 Spočítejte stabilitu svahu výkopu hlubokého H = .....m o sklonu svahu 1:....., prosakuje-li jím voda, která měla původní hladinu 1 m pod terénem. Řešení proveďte:a) Pettersonovou metodou s užitím pórového tlaku b) Pettersonovou metodou s užitím proudového tlaku c) Bishopovou metodou vždy pro jednu stejnou smykovou kružnici. Smykové parametry j ef =.....°, cef = ........kPa, g sat = ......... kNm-3, g = ......... kNm-3. Příklad 8 Stanovte početně aktivní zemní tlak na gravitační opěrnou zeď vysokou h. Rub zdi je odchýlen od svislé o úhel a a terén je odkloněn od vodorovné o úhel ß. Úhel vnitřního tření zeminy za zdí je j ef, soudržnost cef, objemová tíha zeminy g =20 kNm-3. Početní řešení překontrolujte klínovou metodou.
Příklad 9 Vyhodnoťte laboratorní zkoušku zhutnitelnosti zeminy Proctor standard. Použitý moždíř je typu A o vnitřním průměru 101.5 mm a výšce 117 mm. Vyneste tzv. Proctorovu křivku, určete optimální vlhkost pro zhutňování woptt, objemovou hmotnost r d,max, vypočtěte a vyneste křivku plného nasycení zhutňované zeminy a stanovte rozsah vhodné vlhkosti pro podmínku zhutnění min 95% PS. LABORATORNÍ STANOVENÍ ZHUTNITELNOSTI ZEMIN DLE ČSN 72 1015 Metoda A Objem moždíře: 0,000947 m3 Zkouška: Proctor Standard Měrná hmotnost zrn r s: kg/m3
Příklad 10 Navrhněte rozměry základů vnitřních pilířů staticky neurčité železobetonové konstrukce podle ČSN 73 1001. Výslednice extrémního výpočtového zatížení sloupů působí v rovině povrchu patek 1m pod terénem a její složky jsou V, H, M. Hloubka založení je d. Základovou půdu tvoří zemina pevné konzistence o stupni nasycení Sr < 0,8 a třídy podle tabulky.
Příklad 11 Vypočtěte sedání patky pod sloupem rámové konstrukce založené v hloubce d pod terénem. Patka má rozměry b.l a je svisle centricky zatížena silou V. Základovou půdu tvoří: 0-3 m pevná hlína tř. F5 Eoed = 6 MPa, m = 0.2 3-6 m hlinitý písek tř. S4 Eoed = 14 MPa, m = 0,3 >6 m písek se štěrkem tř. S2 Eoed = 25 MPa, m = 0,35 Hladina podzemní vody je v hloubce 15 m pod terénem. Objemovou tíhu zeminy uvažujte hodnotou g = 20 kNm-3. Sedání spočítejte jednak bez uvažování vlivu hloubky založení ( c 1= 1.0), jednak s jejím vlivem.
Příklad 12 Navrhněte pilotový základ železobetonové rámové konstrukce zatížené svislým extrémním výpočtovým zatížením V působícím s excentricitami e1, e2. Povrch roznášecí patky je v úrovni terénu, její výška je 1.5m. Základovou půdu tvoří: 0- 8 m měkký jíl 8-18 m ulehlý písek - ulehlý štěrk, ID Použijte beraněné piloty z materiálu m železobetonové - dřevěné. Nakreslete rozdělení pilot pod patkou v měřítku 1:50.
Příklad 13 Podle ČSN 73 1004 stanovte výpočtovou únosnost velkoprůměrové piloty o průměru d, která je zavrtána do hloubky DP. Základovou půdu tvoří 3 m neúnosné zeminy, pod kterou je mocná vrstva tuhého jílu o stupni konzistence IC. Z mezní zatěžovací křivky stanovte výpočtovou únosnost pro přípustné sedání s. Vrt je pažen řídkou suspenzí, betonáž piloty je provedena do 8 hodin po odvrtání. Modul pružnosti betonu E = 23 000 MPa, soudržnost cu a sečnový modul deformace Es uvažujte dle tabulky:
Příklad 14 Navrhněte hloubku vetknutí a stanovte průběh posouvajících sil a momentů u nerozepřené pažící stěny, která těsní stavební jámu hloubky h. Geologický profil je tvořen pískem o minimální mocnosti 15 m, směrné hodnotě úhlu vnitřního tření j ef , pórovitosti n a měrné tíze písku g s = 26.7 kNm-3. Hladina podzemní vody je a) v hloubce 10 m pod terénem, stupeň nasycení písku Sr je 0.25, b) v úrovni terénu, odvodnění jámy je povrchové.
Příklad 15 Pažící stěnu zadanou v příkladu 14 řešte jako stěnu rozepřenou v hloubce 1 m pod terénem, hladina podzemní vody odpovídá případu b). Porovnejte hloubky uložení pat stěn, průběhy zatížení, posouvajících sil a momentů graficky pro příklady 14 a 15 v jediném obrázku. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||